NATO masakr v Tripolisu: “Operaci siréna” doprovází útok rebelských komand smrti z Al-Káidy

Thierry Meyssan
TARPLEY.net
21. srpna 2011

Tripolis, Libye, 22. srpna 2011, 1:00 ráno SEČ – Během sobotního večera kolem 8 hodin, když zrovna muslimský svátek Iftar otevřel další část Ramadánu, velitelství NATO zahájilo proti Libyi svoji “Operaci siréna”.

Sirény – tlampače na mešitách – daly znamení Al-Káidě, aby zasáhla proti Kaddáfího vládě. Vzápětí vyrazily do útoku spící buňky rebelů z Bengází. Jsou to malé, velmi pohyblivé gangy, které mají na svědomí několik desítek útoků. Noční střety si zatím vyžádaly kolem 350 mrtvých a 3000 zraněných.

V průběhu neděle se situace relativně zklidnila.

Poté připluly lodě NATO a zakotvily v těsně blízkosti břehů Tripolisu, vyložily těžké zbraně a jednotky džihádu z Al-Káidy, kterým velí důstojníci NATO.

Během noci opět propukly boje. Byly to velmi těžké boje. Drony a stíhačky NATO bombardovaly Tripolis ze všech směrů. Bojové helikoptéry NATO vykartáčovaly civilisty palbou z tězkých kulometů a otevřeli tak cestu džihádistům.

Navečer byl ostřelován konvoj vozidel vezoucí nejvyšší vládní úředníky. Konvoj zamířil a ukryl se v hotelu Rixos, kde je také ubytován zahraniční tisk. NATO se neodvážilo vybombardovat zmíněný hotel, protože se obávalo následků. Nicméně je hotel, kde nyní přebývám, pod těžkou palbou.

Ve 23:30 ministr zdravotnictví oznámil, že nemocnice jsou přeplněné a nemají už žádnou kapacitu. K nedělnímu večeru přibylo dalších 1300 mrtvých a 5000 zraněných.

NATO bylo OSN pověřeno chránit v Libyi civilisty. Ve skutečnosti však Francie a Velká Británie obnovily svoje koloniální masakry.

V 1 hodinu ráno dorazil do hotelu Rixos Khámis Kaddáfí osobně, přivezl nějaké zbraně na obranu hotelu. Poté odjel. Momentálně se vedou těžké boje všude v okolí hotelu.

Thierry Meyssan

Norway Terror Attacks a False Flag: More Than One Shooter on Island; Oslo Bomb Drill Just Concluded; Was It NATO’s Revenge for Norway’s Decision to Stop Bombing Libya?

Teroristické útoky v Norsku – útok pod falešnou vlajkou: Více než jeden střelec na ostrově; Paralelní cvičení zahrnující výbuch bomby v Oslu; Jde o odplatu NATO za rozhodnutí Norska ukončit bombardování Libye?

Webster G. Tarpley, Ph.D.
TARPLEY.net

Washington DC, 24. července 2011 – Tragické teroristické útoky v Norsku vykazují očividné znaky útoku pod falešnou vlajkou. Existují výpovědi mnoha očitých svědků, ačkoli se světová média snaží zaměřit pozornost výhradně na Anderse Behringa Breivika, osamělého zabijáka ve stylu Lee Harveyho Oswalda, které se shodují, že při masakru na letním táboře pro mládež Utøya poblíž Osla byl aktivní i další střelec. Také vyšlo na světlo, že speciální policejní jednotka prováděla cvičení v centru Osla zahrnující detonace bomb – přesně to, co o 48 hodin později způsobilo o několik stovek metrů dále krveprolití. Podrobnější výzkum odhalil, že tajné služby Spojených států aktivovaly program na verbování bývalých důstojníků norské policie s údajným cílem zajistit monitoring uvnitř země. Tento program, známý jako „SIMAS Surveillance Detection Units“, poskytl perfektní platformu pro průnik a subversi norské policie organizací NATO.

Motiv pro tuto akci také nechybí: součást pokusu Norska zahájit nezávislou zahraniční politiku, včetně bezprostředního diplomatického uznání Palestinského státu v rámci všeobecného oživení vztahů s arabským světem, Norsko vedlo menší členské státy NATO v úsilí opustit nynější imperialistickou koalici agresorů bombardující dnes a denně Libyi. Norsko taky mělo v plánu zastavit všechna bombardování a podobné zákroky proti jednotám Kaddáfího s účinností nejpozději od 1. srpna.

Na závěr CIA řízený únik informací známý jako Wikileaks už dokonce uveřejnil prefabrikovaný ujetý materiál týkající se nekompetence a trestuhodných zanedbání současné norské vlády, která všechny tyto věci umožnila – formou série několika reálných nebo ošetřených dokumentů, které popisují údajnou nedbalost norské vlády při zacházení s teroristickou hrozbou, vše zprávy z pohledu úředníků ministerstva zahraničí USA.

Norské noviny: „Několik“ svědků tvrdí, že na ostrově byli dva střelci

Jak již bylo zmíněno, světový tisk a média z anglo-americké školy okamžitě orámovaly Breivika jako archetyp osamělého zabijáka po vzoru Lee Harvey Oswalda, Sirhana Sirhana a celé plejády dalších. Základní problém pro tyto mytografy je fakt, že ve většině případů je k dispozici spolehlivý až zdrcující souhrn důkazů, že tyto figurky nemohly jednat osamoceně. Mezi těmi soudobějšími zabijáky může být Breivik přirovnán k majoru Nidalu Hasanovi z Fort Hood v Texasu, jehož řádění se datuje zpět do prosince 2009. Hasan je obviněn ze zabití sedmi osob. Tehdy bylo označováno za pozoruhodné, že Hasan dovedl zabít tolik ozbrojených vojáků uvnitř vojenské základny. Ačkoli prvotní svědectví popisovaly, že tam byl s Hasanem jeden nebo dva další střelci. Jak je zvykem, tato svědectví o vícero střelců byla poté z hegemonického mediálního výkladu příběhu naprosto odstraněna.1

V norském případě jsou zde jasné a věrohodné důkazy, že samotný Breivik nemá celou zásluhu na strašné bilanci konečného počtu obětí. Zde následují některé výňatky ze svědectví uveřejněných norskými novinami VG:

Několik mladistvých, kteří byli svědky krvavého dramatu na Utøye, řeklo VG, že jsou přesvědčeni, že tam musel být více než jeden pachatel. Marius Helander Røset říká: – Jsem si jistý, že se tam střílelo z dvou odlišných lokací zároveň.

Svědci: Byli tam dva střelci

Policie věří, že Anders Behring Breivik (32) je pachatel, který byl oblečen v policejní uniformě, a obvinila ho z dvou teroristických útoků. Mladí lidé dotazovaní VG popisují dalšího pachatele – ten nebyl oblečený v policejní uniformě. Osoba, která je pronásledovala, byla okolo 180 centimetrů vysoká, měla husté černé vlasy a nordické vzezření. Osoba měla v pravé ruce pistol a na zádech pušku. – Věřím, že tam stříleli dva lidé, říká Alexander Stavdal (23)….

Během sobotní tiskové konference policie uvedla, že tam mohlo jednat několik pachatelů a naznačila, že probíhá šetření.“2

Přítomnost dalšího střelce je samozřejmě pro teorii o osamělém zabijákovi nanejvýš nepohodlná, jelikož představuje nezvratný důkaz zločinného spiknutí, té části příběhu, které se mediální zprostředkování většinou snaží od základu vyhnout. V norském případě se svědectví o druhém střelci zdála být přítomna celých 36 hodin po masakru, takže zde přežívá nějaká naděje, že tímto faktem bude celá oficiální verze zbořena.

V roce 2010 v té samé oblasti policie uskutečnila cvičení zahrnující výbuchy bomb 

Další kriticky vypovídající znak o útoku pod falešnou vlajkou je průběh cvičení nebo nácviků – údajně s proti-teroristickým cílem – policií nebo armádou časově se překrývající s teroristickým útokem, nebo o něco dříve, než se opravdový teroristický útok uskuteční. Někdy jsou teroristická cvičení nebo nácviky načasovány začít o něco později, až po samotném teroristickém útoku. Při rozsáhlých a mnohavrstevných teroristických akcích jako jsou útoky v Norsku, není nezvyklé, aby se cvičení odehrávala už v předstihu – například 11. září bylo výsledkem možností kumulovaných po dobu několika let a zahrnovalo i budoucí cvičení naplánované až do roku 2002. V těchto případech je často odhaleno, že samotné proti-teroristické cvičení nebo nácvik zahrnuje simulovanou akci nebo událost, která silně připomíná opravdový teroristický útok z reálného světa, který opravdu zabíjí. Média potom referují o omračující náhodě nebo podivné shodě okolností, ale realita je taková, že cvičení bylo přepnuto nebo ukradeno pro potřeby reálné akce. Když už začne cvičení, možnosti, výstroj, výzbroj, nástroje a další podobné věci, které charakter akce vyžaduje, mohou zůstat na místě nebo být mobilizovány v potřebném čase. Tajemství je, že legálně naplánované cvičení je spiklenecky usměrněno nebo přesměrováno prostřednictvím zásahů vládní byrokracie, jejíž prostředky jsou nutné k uskutečnění teroristické akce, ale ve které působí mnoho úředníků, kterým nesmí být dovoleno dozvědět se, co se děje.

Norské události poskytly velmi jasnou ilustraci tohoto principu. V Oslu mohutná exploze otřásla budovou v sousedství nebo blízko sídla předsedy vlády. Přesně jak bychom očekávali, speciální proti-teroristická policejní jednotka nacvičovala cvičení zahrnující explozi bomb v blízké části města už v předstihu, konkrétně během roku 2010. Veřejnost nebyla předem informována, ale dozvěděla se o tom, co se děje, až když uslyšela exploze bomb v části Osla nedaleko opery, méně než kilometr daleko od úřadu norského premiéra, jehož sídlo bylo atakováno v pátek. Následuje reportáž novin Afterposten:

„V oblasti kolem opery v Oslu byla vidět dobře ozbrojená policie a mohutné exploze byly slyšet až ve vzdálených částech hlavního města. Nikdo nevěděl, že jde jen o nácvik. Oddělení pro styk s veřejností metropolitní policie hluboce lituje, že veřejnost nebyla předem informována o tomto velmi dramatickém cvičení…. Jednotka pro mimořádné situace a národní speciální policejní proti-teroristická jednotka měly společné cvičení v uzavřené části města. Podle policejní tiskové zprávy vydané až jeden den po cvičení, zahrnovalo cvičení nácvik řízených detonací výbušnin…. Cvičení budou pokračovat po zbytek středeční noci a bude možné zaslechnout další exploze…. Cvičení má podobný charakter jako kterýkoli jiný proti-teroristický nácvik po celém světě: Muži se ze střech na laně spustí do oken, která byla vysklena výbuchem a zahájí palbu ze zbraní.“3

Zaměstnanec Visor Consultants Peter Power řekl BBC Radio Five v čase po teroristických útocích na londýnské metro, že v červenci 2005 jeho firma prováděla cvičení vycházející ze scénáře výbuchu bomb v zásadě v totožných zastávkách londýnského metra a ve stejnou dobu, kdy se opravdové teroristické útoky odehrály. Norské události odkazují na stejný druh podivných shod okolností.

Motiv: Norsko se rozhodlo od 1. srpna ukončit bombardování Libye

Cíle norských teroristických útoků jsou všechny výslovně politické a tudíž tak odkazují na politiku, zahrnují vládní úřady a letní tábor organizovaný vládnoucí Stranou práce. Současná vláda Norska je sestavna z koalice Strany práce, Socialistické strany levice a Centristické strany. Norsko se tradičně pokouší kultivovat pro-arabskou zahraniční politiku, což vyplývá třeba ze záštity nad mírovými rozhovory z Osla mezi tehdejším izraelským premiérem Rabinem a palestinským lídrem Arafatem v polovině devadesátých let. Současná vláda oznámila svůj záměr v blízké budoucnosti diplomaticky uznat Palestinský stát. Když v únoru začínala destabilizace Libye, norský ministr zahraničí Jonas Gahr Støre ze Strany práce varoval své partnery v NATO, aby se do toho pakt nemíchal.

Ale brzy poté se Norsko podvolilo americkému tlaku a souhlasilo se zapojit v bombardování Libye paktem NATO po dobu prvních tří měsíců, Norsko vyslalo šest letounů, které podle odhadů vykonaly 10% ze všech bombardovacích přepadů Severoatlantické aliance nad Libyí. Nicméně jak minula doba tří měsíců, Norsko zredukovalo během července svůj kontingent na čtyři letouny a oznámilo, že s platností od 10. července má v plánu kompletně stáhnout svoje síly ne později, než do 1. srpna.

Norské rozhodnutí vystoupit z bombardovací koalice NATO nad Libyí bylo spojeno s podobným tahem od Nizozemska, které svoje záměry oznámilo také 10. července. Nizozemci se rozhodli zachovat svůj kontingent šesti letounů, ale ty už se více nebudou zapojovat do bombardování pozemních cílů. Od teď tak budou Nizozemci pouze pomáhat zabezpečovat bezletovou zónu a intervenovat pouze vzdušné cíle. Tak vznikl potenciál, že příklad Norska by mohl spustit všeobecnou tendenci malých členských států NATO vystoupit z koalice bombardující Libyi, ve které je jejich celkový počet velmi významný.

Vedoucí představitelé norské vlády byli mezi prvními, kdo podkopával ospravedlňující důvody pro bombardéry NATO, a zároveň volali po vyjednáváních: „Řešení problémů v Libyi je politické a nemůže být vyřešeno pouze použitím síly,“ řekl norský premiér Stoltenberg reportérům na konferenci v Oslu 13. května. „Plně podporujeme všechny snahy najít politické řešení výzev, které se týkají Libye,“ dodal. Norská vláda…slibuje snížit svoji roli v NATO organizovaných vzdušných úderech na Libyi po vypršení tří měsíční lhůty, která končí 24. června. 4

Toto je politika celé norské vlády: ’Norsko sníží svůj příspěvek stíhaček v Libyi z šesti na čtyři letouny a kompletně se stáhne z koalice vedené NATO do 1. srpna, prohlásila vláda v pátek…. Ministryně obrany Grete Faremová řekla, že očekává od spojenců v NATO pochopení, protože Norsko má velmi malou vzdušnou sílu a nemůže si dovolit „tam vydržovat velkou flotilu stíhaček po dlouhou dobu.“ Norské vzdušné síly, především stíhačky F-16, mezitím vykonaly od 31. března na 10% z celkového počtu vzdušných úderů NATO v Libyi. Strany v norské středolevé koalici byly v roztržce kvůli problému zda prodloužit zapojení Norska, které vyprší 24. června. Nejlevicovější frakce v koalici, Socialistická strana levice, byla proti prodloužení, ale byl dohodnut kompromis zůstat v operaci do 1. srpna s menším počtem letounů. “Je moudré ukončit příspěvek Norska této operaci. Nyní by se mělo Norsko soustředit na nalezení mírových řešení pro situaci v Libyi,“ řekl právník Baard Vegar Solhjell ze Socialistické strany levice.’5

Ministerstvo zahraničí USA si stěžovalo na „nedostatečné nasazení“ Norska v libyjském dobrodružství

Norské rozhodnutí zastavit ilegální válku proti Libyi, první rozhodnutí tohoto druhy kterýmkoli členem Severoatlantické aliance, k sobě připoutala pozornost pozorovatelů z řad diplomatů, jeden z nich to okomentoval, že současná vláda v Oslu hájí „znatelně mírovější přístup k záležitostem globálního významu…. [navzdory] nynějšímu tlaku USA, aby Norsko posílilo svůj příspěvek k vojenské kampani v Libyi. Norsko tomuto tlaku čelilo a volalo po více mírovém přístupu k američany vedeném útoku NATO na Libyi a odmítalo NATU poskytovat své zbraně, až nakonec oznámilo minulý měsíc, že Norsko ukončí svoji vojenskou roli do 1. srpna. V březnu, když zrovna Spojené státy shromaždovaly jednoznačnou podporu k útoku na Libyi, norský ministr zahraničí Jonas Gahr Støre, byl jedním z mála, kteří USA před vojenským řešením v Libyi zrazovali. Nakonec Norsko poskytlo pro operace v Libyi šest stíhacích letounů a od 19. března vykonalo zhruba 10% bombardování v Libyi. Nicméně úředníci americké administrativy poukázali na Norsko a Dánsko jako na příklady „nedostatečného nasazení“ v misi na odstranění Kadáffího…Další úhly norsko-libyjských styků zahrnují velké ropné a zemědělské zájmy Norska v Libyi: norskou vládou kontrolovaný Statoil má v součanosti v kancelářích v Tripolisu zhruba 30 zamstnanců…. a [norští] obchodníci dojednávají s Kaddáfího režimem velké kontrakty.“ 6

V současné fázi šetření je nejlepší odhad motivů, stojícími za útoky v Norsku, snaha potrestat jejich celkově pro-arabskou zahraniční politiku a potrestat je za jejich vystoupení z NATO bombardující koalice sešikované v prvé řadě proti Libyi.

Jsou „SIMAS Surveillance Detection Units“ novým Gladiem určeným Norsku?

Zpravodajské služby NATO a USA mají, jak se ukazuje, v Norsku neobyčejné možnosti, mnoho z těchto možností pravděpodobně existuje nezávisle a nepodléhá kontrole norské vlády. Na začátku listopadu 2011, norská televizní stanice TV2 odhalila existenci rozsáhlé sítě placených agentů a informátorů rekrutovaných americkou rozvědkou z řad bývalých policejních důstojníků a dalších úředníků. 7 Údajný cíl tohoto programu bylo sledování těch Norů, kteří se účastnili demonstrací a dalších aktivit kritických vůči americké politice. Jeden z takto rekrutovaných Norů je bývalý šéf proti-teroristické sekce olsenské policie. Ačkoli účel byl prý jen pouhé sledování, je možné si představit jiné a mnohem zlověstnější aktivity, které by takto mohly být uskutečněny takovouto sítí bývalých policistů, včetně identifikace a přetažení shnilých jablek uvnitř řad současných aktivních policistů. Některé z možností sítě jako je tato, by nebyly až tak vzdálené druhu věcí, které se právě v Norsku odehrály.

Oficiální jméno pro tento typ špionáže, který v Norsku vytvořili Američané, je „Surveillance Detection Unit“ (SDU). SDU operuje v rámci platformy „Security Incident Management Analysis System“ (SIMAS). SIMAS je známý a používaný pro špionáž a dohled americkými ambasádami nejen v severském bloku Norska, Dánska a Švédska, ale po celém světě. S teroristickými útoky taky vyvstává otázka, zda má SIMAS také operační dimenzi. Mohl by tento aparát představovat moderní verzi sítě kontaktů „zůstaň za oponou“ z dob Studené války založených ve všech tehdejších státech NATO a nejlépe známých díky italské verzi, díky Gladiu?

Norská vláda na tyto otázky potřebuje najít odpovědi. Zatím norští představitelé prohlásili, že nikdy neschválili SDU sítě pro SIMAS. „Nikdy jsme o tom nevěděli“, tvrdí sborně norský ministr spravedlnosti Knut Storberget a ministr zahraničí Jonas Gahr Støre. Hilary Clintonová zase prohlásili, že Norové byli informováni.

CIA řížený únik informací Wikileaks poskytl důvody pro otřesy v norské vládě

Díky úniku informací z dílny CIA v skrz dceřinou firmy obecně známou jako Wikileaks, byla vyšlapána očividná cesta jak využít teroristické útoky v Norsku jako důvod pro svržení současné vlády. Skutečné nebo upravené uniklé zprávy z ministerstva zahraničí (USA), ochotně zveřejněné Wikileaks, vykreslují  norskou vládu, která má NATO za spolek břídilů a vyvrhelů, jako vládu, která nedokáže efektivně zaručit národní bezpečnost.

Některé z těchto přehledů byly otisknuty těsně na počátku teroristických útoků britským London Daily Telegraph, noviny údajně blízké kruhům z rozvědky NATO. Podle tohoto článku, mluvili o pokusu Police Security Service (PST) sledovat jedince podezřelého z členství v teroristické buňce Al-Káidy, zpracovatel výstupů americké ambasády v Norsku, Barry White, popisuje [jak norské autority] … odmítají pomoc autorit ze Spojeného královstí účinně sledovat potenciálně podezřelého a přidal: „Nejen, že na něj nenasadí vlastní lidi… ale také odmítly pomoc dvou dvánactičlených týmů z tajné služby Velké Británie.“ Výstup dále říká jak rozvědky USA a VB dekódovali a analyzovali  konverzaci mezi podezřelými  a rozhodli se rozšířit sledování. Ale, tvrdí výstup, „PST místo toho našlo způsob jak interpretovat tu samou zakódovanou konverzaci v řůžových barvách, tato interpretace dávala USA a VB velmi malý smysl.”’ Katalog událostí nejaktuálnějších selhání a fiasek FBI a CIA v takzvané „Válce proti teroru“ by pomohl posadit tyto pokrytecké úsudky na správnou kolej, ale také je to příliš velké sousto pro potřeby této eseje.

Objevily se další negativní podrobnosti vytvořené v pokusu ukázat na údajnou neschopnost norské vlády předejít teroristickým útokům: „Interní sdělení také popsaly jak, přestože měli podezřelého pod drobnohledem, ztratila PST na 14 dní přehled o pomůckách na výrobu bomby, protože vyšetřující byl přeřazen na jiný úkol s vyšší prioritou. Sdělení došlo k názoru: “PST toho má nad hlavu… a prostě nedokáže držet tempo.”’

Další z interních výstupů ministerstva zahraničí (USA), zveřejněných Wikileaks, údajně napsané v roce 2007… přidává: PST zpráva o vyhodnocení hrozeb… tvrdí, že mezinárodní teroristické organizace nejsou přímou hrozbou Norsku. Zpráva zpracovaná v roce 2008 popisuje jak Američané cítili, že Norsko si dostatečně neuvědomuje potenciál teroristického útoku. Zpráva: „Opakovaně nutíme norské autority, aby se terorismem vážně zabývaly. Budeme se snažit bojovat proti tomuto převládajícímu názoru, že terorismus existuje jinde, ne v mírumilovném Norsku.“ A zpráva napsaná minulý rok přidává: „PST pořád vidí Dánsko jako více pravděpodobný terč než Norsko, kvůli specifickým důvodům způsobené kontroverzí s proti-islámskými kresbami.“ 8

Norská vláda potřebuje přejít do ofenzivy a zveřejnit celou pravdu o tom, co se právě odehrálo. Jinak se tato vláda s velkou pravděpodobností utopí v mezinárodně zrežírované kampani, kterou dokumenty Wikileaks tak jasně předpověděly.

Odkazy

2 See RIA Novosti, July 23, 2011, http://en.rian.ru/world/20110723/165350450.html; – From the VG website: “Flere av ungdommene som var på Utøya under skytedramaet forteller til VG at de er overbevist om at det må ha vært mer enn én gjerningsmann. Det mener også Marius Helander Røset.” “Jeg har overbevist om at det var to personer som skjøt, sier Aleksander Stavdal (23).” “Vedkommende var i følge dem rundt 180 centimeter høy, hadde tykt mørkt hår og så nordisk ut. Han hadde en pistol i høyrehånden og et gevær på ryggen.” http://www.vg.no/nyheter/innenriks/oslobomben/artikkel.php?artid=10080627
3 “Politiet glemte å informere om øvelse: Anti-terrorpolitiet avfyrte sprengladninger under en øvelse midt i Oslo, to hundre meter fra Operaen, men glemte å gi beskjed til publikum,” Aftenposten, c. July 20, 2011, http://mobil.aftenposten.no/article.htm?articleId=3569108
4 “Libya solution more political than military-Norway,” Reuters, 13 May 2011, http://www.trust.org/alertnet/news/libya-solution-more-political-than-military-norway/
5 “Norway to quit Libya operation by August,” AP, June 10, 2011, http://www.signonsandiego.com/news/2011/jun/10/norway-to-quit-libya-operation-by-august/
6 Tragic Irony Surrounds Oslo Bombing, Phuket Word, July 23, 2011, http://www.phuketword.com/tragic-irony-surrounds-oslo-bombings
7 Thomas Borchert, “US-Geheimdienst mit Nordfiliale: USA lassen Norweger überwachen,” Deutsche Presse-Agentur, November 4, 2010.
8 Mark Hughes, “WikiLeaks files show Norway unprepared for terror attack: Norway’s intelligence service had previously been criticized for its failure to keep track of suspected terror cells and the country was felt to be complacent about the prospect of a terror attack, secret cables from the WikiLeaks files reveal,” London Daily Telegraph, July 22, 2011. http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/norway/8655964/WikiLeaks-files-show-Norway-unprepared-for-terror-attack.html

US Naval and Troop Movements Toward North Africa, Middle East Reported As Syrian Destabilization Escalates

Hlášeny manévry amerických námořních a pozemních jednotek směr severní Afrika, Blízký východ v podmínkách eskalující destabilizace Sýrie

Webster Griffin TarpleyWebster G. Tarpley, Ph.D.
TARPLEY.net
15. června, 2011

Washington DC – Podle zdroje z armády Spojených států dostaly americké speciální jednotky ze základny Fort Hood v Texasu pokyn připravit se na nasazení v Libyi ne později než v červenci. Speciální jednotky by poté byly následovány v září nebo říjnu těžkou obrněnou technikou 1. jezdecké divize (First Cavalry Division), která je dnes nasazena v Iráku a Afghánistánu spolu s dalšími částmi 3. sboru (US III Corps). Toto svědectví dnes bylo podáno v rozhlasovém pořadu Alexe Jonese a vynořilo se tak v horizontu eskalující americké operace na destabilizaci Sýrie podtržené americkým zatracením Damašku a jeho spojence Teheránu.

Pozorovatelé podotýkají, že americké speciální jednotky jsou v Libyi už od února, také uvedli, že zatímco je směr Libye vysoce pravděpodobný, některé jednotky by také mohly být na cestě do Jemenu, Sýrie nebo ještě dále.

Anonymní zdroj

Další bezejmený vojenský zdroj v pořadu Alexe Jonese ohlásil, že americké zásoby munice s ochuzením uranem jsou dnes na velmi nízké úrovni. Tato skutečnost může být pravým důvodem, proč si ministr obrany Robert Gates minulý týden stěžoval, že paktu NATO v Libyi „dochází bomby“, podobné poznámky utrousil v Bělehradě i francouzský generál NATO Stephane Abrial.

Zdroj z amerického centrálního velitelství (CENTCOM) potvrdil, že se americké jednotky šikují k nové zahraniční misi a dodal, že jeho jednotka nedávno utrpěla ztráty dvou vojáků armády Spojených států a tří amerických civilistů, pravděpodobně žoldáků. Zdroj připsal tyto ztráty událostem v Libyi, ačkoli se všeobecně míní, že tamější americké operace jsou řízeny nově vytvořeným americkým africkým velitelstvím (AFRICOM).

Tato svědectví by měla být brána v souvislosti s energickým protestem ruského ministerstva zahraničí kvůli přítomnosti amerického křižníku Monterrey vybaveného zařízením Aegis (anti-balistický raketový systém) v Černém moři spolu s nově příchozí obojživelnou útočnou lodí USS Bataan nedaleko pobřeží Sýrie.

Podle izraelského internetového serveru DebkaFile, který často reflektuje názory Mossadu, „západní zdroje dále popisují budování námořní sítě v oblasti Středomoří sestávající se z lodí vybavených protiraketovými a raketovými systémy. Velká koncentrace námořních protiraketových a raketových jednotek vypadá jako příprava Washingtonu na eventuální reakce Íránu, Sýrie a Hizballáhu zahrnující masivní odpalování raket země-země proti americkým a izraelským cílům v případě vojenské intervence Spojených států na zastavení proti-opozičních jatek v Sýrii. Moskva, Teherán a Damašek zvláště vidí tento výjimečný příval amerických vojenských manévrů v a do oblasti Středomoří jako realisticky zvěstovaný příslib americké intervence v Sýrii.“ Debka také tvrdí, že Hizballáh je v procesu přemísťování některých ze svých hrozivých raketových aktiv ze severního Libanonu více do centrálních regionů země, blíže Izraeli.“

Obamova administrativa je v kolizi s americkým Kongresem kvůli zákonu „War Powers Act“, který vyžaduje legislativní požehnání války v Libyi do 20. června. Pokud Obama bude pokračovat v bombardování Libye i další pondělí, nebo doplní svoje vzdušné útoky pozemní invazí, bude vystaven riziku legislativního procesu odvolání (tzv. impeachment).

Hello world!

Welcome to WordPress.com. After you read this, you should delete and write your own post, with a new title above. Or hit Add New on the left (of the admin dashboard) to start a fresh post.

Here are some suggestions for your first post.

  1. You can find new ideas for what to blog about by reading the Daily Post.
  2. Add PressThis to your browser. It creates a new blog post for you about any interesting  page you read on the web.
  3. Make some changes to this page, and then hit preview on the right. You can alway preview any post or edit you before you share it to the world.